Spokojené, zvídavé, samostatné, veselé, schopné dialogu, nápadité - to je jen několik vlastností charakterizujících děti, které se učí doma.
V roce 1998 se
rodičům sdruženým ve Společnosti přátel domácí školy podařilo dosáhnout
vyhlášení experimentu ověřování domácího vzdělávání, a to na dobu pěti let.
Experiment je určen dětem 1. - 5. ročníku ZŠ. Rodiče těchto dětí se zavazují své
děti vzdělávat ve stanoveném rozsahu učiva. Vysvědčení děti získávají v tzv.
kmenové škole, kam mohou docházet s rodiči na konzultace a kde se dvakrát do
roka hodnotí jejich dosažené znalosti. Zatím zázemí domácímu vzdělávání
poskytují 4 školy: dvě v Praze a po jedné v Liberci a Ostravě-Výškovicích.
Co dobrého domácí vzdělávání přináší?
Rodina, která se rozhodne pro domácí vzdělávání, si průběh a formu vyučování volí
sama podle svých potřeb. Díky individuálnímu přístupu k dítěti, dochází k
efektivnějšímu využití času věnovanému učení, čímž vzniká větší prostor pro
rozvíjení zájmů dítěte. Vztahy v rodině se upevňují a obohacují. Dítě v rodině
není izolováno od kolektivu, jak se mnozí odpůrci domácí školy mylně domnívají,
naopak je obklopeno sourozenci a dalšími příbuznými, což umožňuje lepší
získávání sociální zkušenosti s různě starými lidmi v rozmanitých situacích. Pro
start k samostatnému, plnohodnotnému životu v dospělosti se zdá být tato cesta
ideální.