Svítá. S příchodem nového dne se rodí nový člověk. Krásná jedinečná bytost. Oči doširoka otevřené, aby jim neunikl, byť jen jediný, pohled milující matky. Kromě silného pouta lásky a něhy oba stále spojuje několik desítek centimetrů dotepávající pupeční šňůry. Ticho. Jen tlukot dvou srdcí, z nichž jedno bije dvakrát rychleji. Na tváři obou, bychom mohli zahlédnout úsměv a také úžas. Začíná slabě pršet. Narodil se nový život. Je možné zažít něco takového v dnešní porodnici? Ne! Šance, že prožijete tento intenzívní zážitek v nemocničním prostředí je minimální. Kolik maminek dnes může říci, že se jim narodilo veselé a spokojené miminko? Bez jediného výkřiku, bez slzičky, bez bolesti. "Moderní" porodnice jsou zařízeny tak, aby byly maximálně pohodlné. Maximálně pohodlné pro lékaře! Po vyplnění nezbytných formulářů, musí většinou maminka - pacientka podstoupit nutnou přípravu: holení a klyzma. Nesmí nic jíst ani pít. Během druhé doby porodní je nucena ležet na vysokém lůžku s nohama zdviženýma vzhůru. Připraveny jsou oxytocin, potřeby pro šití, kyslík, kleště... Pro jistotu? Pro běžnou potřebu. Jejich použití dnes není žádnou výjimkou. Také je možné indikovat císařský řez. V nezbytných případech? Lékař - porodník "odrodil" další pacientku a "přivedl na svět" další dítě. Ale kde je matka? Leží vyčerpaná i několik hodin na porodním sále, než ji někdo odveze na oddělení šestinedělí. Kde je dítě? Musí se přeci umýt, zvážit, změřit. Dobrá, teď vám ho na chvíli půjčíme. Zkuste ho nakrmit. Nepovedlo se? Tak ho zase odvezeme, musí se zahřát. Odpočiňte si, ráno vám ho přineseme. Cože??? My víme co je pro vás dobré.