Pokud se již rozhodneme nechat své děti očkovat, je možné určit nejvhodnější dobu a optimální podmínky?
Zvážíme-li fakt, že imunizace je pro dítě závažným zásahem do organismu nejen po
stránce fyzické, ale také po stránce psychické, je třeba dobu pro provedení
očkování naplánovat co nejvhodněji. Nikdy by se nemělo přistupovat k podávání
vakcín v době, kdy je dítě oslabené jinou nemocí, i kdyby šlo jen o "obyčejné"
nachlazení či rýmu. Zákaz samozřejmě platí také pro dobu nutnou pro
rekonvalescenci. Další zásadou, kterou by bylo žádoucí dodržovat je: neočkovat
děti v tzv. krizových obdobích jejich života, jako jsou např. přechod dítěte od
kojení na pevnou stravu, zvykání na nočník, učení chůze, osamostatnění, nástup
do mateřské školy, rozvod rodičů, apod. V některých vyspělých státech (např.
Japonsko) se k imunizaci nikdy nepřistupuje před druhým rokem života, někde
dokonce až v pěti či šesti letech. Dítě je v té době již vyzrálejší, nervový
systém i přirozená imunita jsou již silnější. Tento požadavek je však v naší
republice stále ještě velmi obtížné prosadit, alespoň se o to však můžeme
snažit.
Pro provedení imunizace je tedy důležité dodržovat tyto zásady: